 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
|
 Kakaové
boby pochází ze stromu Theobroma cacao (pojmenován švédským botanikem
Carlem von Linné) - kakaovník pravý. Kakaovník ke svému růstu
potřebuje
stín, proto obvykle roste pod tropickými stromy na březích
řek.
Existují dvě teorie o původu kakaovníku. Jedna tvrdí, že kakaovník pochází z jihoamerických pralesů v povodí řeky Orinoko, odkud byl přenesen a kultivován ve střední Americe, podle jiné pochází přímo z pralesů střední Ameriky, kde byl také před třemi či čtyřmi tisíciletími kultivován olméckou civilizací. Kakaovník dorůstá až do výše patnácti metrů, ale kvůli snazší sklizni se nechává dorůst maximálně do výšky osmi metrů. Životnost kakaovníku může dosáhnout až sta let. Kakaovníkové listy jsou světle zelené, okolo 15 centimetrů dlouhé a 8 centimetrů široké. Strom potřebuje stabilní teplotu mezi 20°C až 35°C a prostředí s vysokou vlhkostí vzduchu. Proto kakaovník roste po celém světě v tropickém pasu přibližně po dvacátý stupeň zeměpisné šířky. V sezóně (kakaová sezóna se počítá říjen až září) 2007/2008 se na celém světě sklidilo 3684 tisíc tun kakaa, pro srovnání světová produkce kakaa ve třicátých letech 20. století činila okolo 500 tisíc tun, v polovině 90. let již kolem 2500 tisíc tun. Nejvýznamější producenty kakaa najdeme v Africe a to především Pobřeží Slonoviny, dále Ghanu, Kamerun a Nigérii. V Africe se pěstuje především konzumní forastero, ze kterého je vyrobena i drtivá většina čokolády prodávané v Česku. Významné je pěstování kakaa v Indonésii, Malajsii, Brazílii, Ekvádoru či Kolumbii. Kakao se pěstuje i na mnoha ostrovech Tichého oceánu, existuje dokonce malá plantáž na Havaji, ze které tamní výrobce Original Hawaiian chocolate factory vyrábí drahou čokoládu. V posledních letech se zapojily do pěstování kakaa také Vietnam a Čína na ostrově Chaj nan. |
 Květy
a plody kakaovníku rostou přímo z kmene stromu a hlavních větví.
Kakaovník
kvete po celý rok, na jednom stromě můžeme najednou spatřit květy,
nezralé
i zralé plody. Plod kakaovníku může být až 30 centimetrů dlouhý,
tvarově
velmi rozmanitý. Hmotnost plodu se pohybuje v rozmezí 300g - 500g,
zralý
plod kakaovníku má obvykle červenohnědou barvu. Plod roste okolo pětí
měsíců
a další měsíc zraje. Plod obahuje 20 až 40 semen obklopených bělavým
míškem.
Semena (kakaové boby) jsou 2 - 4 cm dlouhá 1 - 2cm široká.
Sklizeň
probíhá především v květnu a v říjnu a listopadu. Každý kakaovník
vyprodukuje
ročně 0,5 -2,5 kilogramu kakaových bobů. |
| Kakao se
pěstuje
ve třech základních odrůdách: criollo, forastero a trinitario.
Criollo dává kakaové boby špičkové kvality, bohužel je velmi choulostivé na nemoci a dává nižší úrodu. Pochází z Venezuely. Kakaové boby criollo tvoří pouze velmi malou část světové produkce kakaa, pouze kolem jednoho procenta. K nejkvalitnějším druhům Criolla patří venezuelské odrůdy Porcelana či Chuao. Vzhledem ke kvalitě a ceně se používá výhradně pro hořké čokolády špičkové kvality. Forastero je nejčastěji pěstovanou odrůdou kakaa. Má větší plody, nevalnou chuť a aroma, ale je výrazně odolnější než kakaovníky odrůdy criollo. Forastero tvoří přes 80 % světové úrody kakaa. Kvalitnější druh forastera se pěstuje v Ekvádoru pod názvem cacao nacional. Z tohoto kakaa jsou vyrobeny všechny hořké čokolády se jménem Arriba. Trinitario pochází z ostrova Trinidad, kde počátkem 19. století uhynula většina kakaovníků criolla, proto byly dovezeny kakaovníky druhu forastero a jejich křížením vznikl hybrid odolnější než criollo a chuťově kvalitnější než forastero. Trinitario dnes tvoří zhruba 10 až 15% světové produkce kakaa a používá se především na výrobu kvalitní čokolády. |
| Kakao zřejmě
jako první začala pěstovat středoamerická civilizace Olméků,
kteří
sídlili v oblasti dnešního mexického města Veracruz, a to nejméně před
třemi
tisíci lety.
Kakaovou kulturu od nich později převzaly další středoamerické civilizace Toltéků a Mayů. Okolo roku 100 našeho letopočtu se již prokazatelně kakaové boby používaly také jako platidlo. Mayové (stejně jako před nimi Olmékové) z kakaových bobů vyráběli výživný nápoj později Aztéky zvaný Xocolatl. V 15. století se na mexické scéně zjevili Aztékové, rychle vybudovali velkou říši a převzali od svých předchůdců také kakao. Prvním Evropanem, který spatřil kakao byl Kryštof Kolumbus, stalo se tak na jeho poslední plavbě do Ameriky na nikaragujském pobřeží zvaném Guanaja roku 1502. Čokoládu Guanaja vyrobila francouzská firma Valrhona roku 1986. Španělský konkvistador Hernando Cortez jako první pochopil význam kakaa ve středoamerické společnosti a i s jeho pomocí rozvrátil roku 1521 aztéckou říši. Cortez přivezl první kakao do Evropy roku 1528. Kakao se stalo rychle oblíbeným španělským nápojem, i dnes je ve Španělsku oblíbená čokoláda a la taza. Dalších sto let drželi Španělé tajemství kakaa. Ital Carletti poprvé přivezl kakao do Itálie roku 1606. Do poloviny 17. století se pití kakaa rozšířilo do dalších evropských zemí. Čokoláda se během 17. a 18. století stala oblíbeným nápojem evropské vyšší společnosti. První strojově vyráběná čokoláda se objevila roku 1780 ve španělské Barceloně. Díky průmyslové revoluci a jejím vynálezům a masovému rozšíření výroby cukru z cukrové řepy v první polovině 19. století se z nápoje stala také cukrovinka. |
 english |
 deutsch |
 espanol |
Čokoládové obaly
